Daň z nemovitosti

Na úvod je třeba říct, že daň z nemovitosti upravuje zákon č. 338/1992 Sb. Zde je daň z nemovitosti rozdělena na daň z pozemků a daň ze staveb. Za tzv. zdaňovací období se počítá kalendářní rok. Každá daň z nemovitosti se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu 1. lednu roku, na který je daná daň z nemovitosti vyměřována. Jak už bylo řečeno, daň z nemovitosti rozdělujeme na dva hlavní proudy, a to na daň ze staveb a na daň z pozemků. My bychom se zaměřili, přeci jenom na běžnější daň z nemovitosti, a to na daň ze stavby. Předmětem daně ze staveb jsou na území České republiky stavby, pro které byl vydán kolaudační souhlas nebo stavby užívané před vydáním kolaudačního souhlasu, způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu, byty a nebytové prostory evidované v katastru nemovitostí. Naopak předmětem daně ze staveb nejsou stavby, v nichž jsou byty nebo samostatné nebytové prostory, které jsou už předmětem daně.

Daň z nemovitosti, konkrétně daň ze stavby má samozřejmě i své poplatníky. Poplatníkem daně ze stavby je vlastník dané stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Jeli ovšem řeč o stavbě, bytu nebo o samostatném nebytovém prostoru, který spravuje Pozemkový fond České republiky nebo Správa státních hmotných rezerv, jsou poté poplatníky daně ze stavby tyto subjekty. Stejně tak jako u daně z pozemků, má-li více subjektů vlastnické právo či právo nájmu, musí daň všichni platit společně, a to bez rozdílu.

Kdo je od daně z nemovitosti osvobozen?

Osvobození z daně z nemovitostí je v České republice běžnou záležitostí. Od daně z nemovitosti, konkrétně ze staveb jsou totiž osvobozeny stavby, které jsou ve vlastnictví státu, obce (stavba se musí nalézat na katastrálním území obce), církve, stavby ve vlastnictví sdružení občanů a obecně prospěšných společností a stavby, které slouží k zlepšení životního prostředí.

Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části budovy v m2 dle stavu 1. ledna zdaňovacího období. Základem daně z nemovitosti, z bytu nebo z nebytového prostoru je výměra podlahové plochy vynásobena koeficientem 1.20. U staveb jiných než byty a jiných nebytových prostor se sazba daně u každého podlaží zvyšuje o 0,75Kč za každý m2 za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha přesahuje 2/3 zastavěné plochy.

Be Sociable, Share!

Komentáře

komentářů